Obci bylo oznámeno, že v Novém Lese budou vykáceny přestárlé ovocné stromy a náletové dřeviny. "Předpokládala jsem, že oznamovatel pojmem náletové dřeviny označuje stromy do určitého průměru kmene. Určitě mě nenapadlo, že v Novém Lese bude kácet plošně úplně
všechny stromy bez ohledu na stáří a velikost. Najdete tam plno pařezů, které mají obvod přes metr. Byly vykáceny i stromy, které tam rostly už dávno před válkou. Stačí si na pařezech spočítat letokruhy," neskrývá rozčarování starostka Slezských Rudoltic Martina Jalamasová, která navíc dřevorubcům vyčítá, že jejich těžká technika znečistila a na některých místech i poškodila novou asfalt-ku do Nového Lesa. V současnosti se ověřuje podezření, že se kácelo také na sousedních pozemcích, na které se ohlášení nevztahovalo.

Zahradní architekt, ekolog a krajinář Petr Ondruška, který projektoval a zakládal biokoridory kolnu Slezských Rudoltic, se k zásahům v Novém Lese staví velmi kriticky. Vadi mu, že vykácení porostu, který musel uvolnit pozemky pro zakládání sadů, se označuje za ekologický projekt. "Je možné, že vše proběhlo podle zákona, ale nesouhlasím s deklarovanou zeleností a ekologčností této akce. Co tam rostlo, bylo mnohem ekologičtější než cokoliv tam majitel pozemku za cizí peníze z dotací provede. Úředně jsou to sice pořád zahrady, ale od války uplynula dlouhá doba a dnes už tyto lokality mají mnohem blíž k přírodnímu lesu než k zahradám. Zahrada už dávno není zahradou a přirozený nálet po mnoha desetiletích už není náletem, ale vyvíjejícím se přírodním společenstvem " kritizuje příliš drastický zásah do ekosystému Ondruška.
Potok a okolní niva způsobily, že lokalita ponechaná volnému vývoji nezarostla jen běžným bezem a akáty. "Trvá celá desetiletí a někdy až staletí, než se vytvoří a vybalancuje takovéto společenství rostlin a živočichů, než vznikne biologicky soběstačný prostor odolný expanzivním rostlinám a škůdcům. Názorným příkladem co příroda dokáže je úžasná kolonie lilie zlatohlávku (lilium martagon) v Novém Lese. Výskyt těchto ohrožených lilií botanici a ochranáři v současnosti mapují po celé republice, zatímco v Novém Lese po nich jezdí dřevorubci s traktorem. Zákon přitom chrání nejen samotné lilie, ale také jejich ekosystém," dodal Ondruška. Stovky lilií zlatohlávku v těchto dnech kvetou mezi pařezy a kolejemi od traktorů. Dosud tuto kolonii lilií chránil před přímým sluncem polostín pod korunami listnatých stromů. Je otázkou, zda příští rok dokážou citlivé lilie odolat konkurenci kopřiv, plevelu a rychle rostoucích výhonků, které začnou odnožovat z pařezů.

Podle Petra Ondrušky mohli ekologové a botanici na zaniklých zahradách v Novém Lese názorné studovat, jakými cestami se ubírá obnova přírodního prostředí na Osoblažsku. "Dalo se do toho procesu jemně vstupovat a hledat inspiraci i technologické postupy pro hospodařeni na obdobných lokalitách v okolí. Daly by se na to získat peníze, protože takovéto přírodní "zahrady" v Evropě zas tak časté nejsou. Dalo se na tom spolupracovat s místními, publikovat zkušenosti a oslovit majitele podobných pozemků v pohraničí. Nechápu, proč pan Tichý, který má vysokoškolské vzdělání v oboru ekologie, se rozhodl tak zajímavou lokalitu vykácet. Pochybuji, že by si dovolil vykácet tak rozlehlý a cenný porost v místě svého bydliště na Olomoucku," povzdechl si Ondruška.

Krnovské noviny REGION
ze dne 26.května 2009